 | Novinky |
- 5.2.2010 - NOHABAND v Tygříku v Pelhřimově - sekvence fotek na pozadí písničky POZTRÁCENÉ NITĚ
- 15.3.2010 - NOHABAND v Balbínce - sekvence fotek na pozadí písničky TO NEVADÍ!
Do roku 2010 vše nejlepší podepřené pevným zdravím :
 --------------------------------------------------------------------
 --------------------------------------------------------------------
Do roku 2008, ať máte na stole vždy to nejlepší! A když ne na stole, tak pokud možno v mysli:
 --------------------------------------------------------------------
- 28.11.2007 - klub Templ - Ostrava, 29.11.2007 - Zelenáčova šopa - Zlín - 19.10.2007 - RAFKLUB - PODZIMNÍ HLAVEC 2007 - 12.10.2007 - NOVÁ SÍŇ, koncert ve třech - 18.5.2007 - Žilovská Beseda - Žilov u Plzně - Balbínka 26.2.2007 - záskok za MIŠÍKA - Balbínka 14.2.2007 - první vystoupení NOHABANDU v Balbínce v r.2007
 Obrázky z 29.11.2007
 Obrázky z 19.10.2007
 Obrázky z 12.10.2007
 Obrázky z 18.5.2007
 Obrázky z 26.2.2007
 Obrázky z 14.2.2007
- P.F. 2007
Přání do roku 2007, které vytvořil RUDA FLEK a doslova v něm zanechal své stopy/šlápoty:
 --------------------------------------------------------------------
Zájemci mohou získat tato dvě videa ve vyšší kvalitě na CD (na koncertech NOHABANDu, napsat si o to emajl apod.)... Zpíváme to tam s Vojtou. V "Návštěvní knize" slibuju, že to nebude zas tak moc falešně, jako jindy, což je dodrženo, ale falešně je to pořád. A v refrénu je Skopec... 6.10.2006 HLAVEC podzimní v RAFklubu. Poprvé v sezóně 2006/2007 v Rafklubu. Vyšlo nové číslo Hlavce plné zajímavých věcí, Ruda Flek ještě, kromě vydání tohoto časopísku, vystavil své kresby pivovarů v Čechách (zde k nahlédnutí). Zahráli Psychedeličtí pavouci Dr. Lžičky, konVRZek a na závěr NOHABAND.Měl ještě zahrát Petr Lutka, ale to bohužel nevyšlo. No, a zde jsou fotky/obrázky z koncertu (foto Matěj Noha a přátelé): Psychedelický pavouk Dr. Lžičky-popisné Psychedelický pavouk Dr. Lžičky-pravdivé konVRZek-popisné konVRZek-pravdivé NOHABAND-popisné NOHABAND-pravdivé DIVÁCI-popisné DIVÁCI-pravdivé
Jak jsme muzicírovali s Glenem Hansardem, Markétou Irglovou a Markem Gearym po jejich koncertě v Milevsku 30.7.2006 V premonstrátském klášteře v Milevsku se v neděli 30.7.2006 konal koncert
Glena Hansarda s Markétou Irglovou (k vydání jejich alba "The Swell Season"). Před nimi zahrál další irský písničkář Mark Geary, který se prý jinak potlouká po New Yorku.
Po koncertě se jelo na nocleh za Sepekov do takového pensionu/mlýna (jméno jsem zapomněl) a tam pak byla "afterparty" a tam jsme muzicírovali, nejdřív sami dva s Bubákem, ale pak se k nám přidali Glen s Markétou a Mark a tady je pár fotek od tamtud: 8.6.2006 ve Vagónu křtil Pepa Lábus své nové CD "Vzlétají ptáci". Měl jsem tu čest být kmotrem a zde (www.konstantin.cz) jsou z toho od Konstantina překrásné fotky (viz také "Návštěvní kniha" na těchto stránkách).
Uskutečnil se po určité době další
koncert "NOHABAND + někdo..."26.5.2006. Ten "někdo" byli Vlasta Třešňák s bandem, Pod Černý vrch a v
neposlední řadě Strašidelný elektrik band. Ten den to všem nějak sedlo, i
diváctvo jste se nám sešlo ve velmi slušném počtu, díky! Večer otevřel právě
Strašidelný band a chlapci jeli takovým způsobem, že handicap prvního
účinkujícího večera jakoby vůbec neexistoval. Bubák coby frontman, Olejník na
base, Zimák za bicíma to hrnuli s obrovskou energií, přehledem, nadhledem. Po
nich Vlasta Třešňák, trochu obavně pravil, že po SEB se bude obtížně hrát. Ale
pocit zastínění trval jen chvíli. Pan Panáček, který v Třešňákově bandu hraje
kytaru, je oproti Bubákovi jakoby méně živelný. Jenomže zatímco Bubák hraje v
SEB svoje písničky a nemusí tudíž brát ohled na subtilní písně někoho jiného (v
NOHABANDu však tyto ohledy bere rovněž s nedostižnou citlivostí), pan Panáček
dokonale splývá s tím, co Třešňákovy písně vyjadřují. Dokládá to i jedinečné
Třešňákovo CD "Inventura". A právě skladby z něj u Rafa zazněly. Jsem strašně
rád, že Vlasta s kapelou u Rafa zahrál, slýchám hlasy, že Třešňák je lepší sám,
než s kapelou, jindy zas naopak. Tak tomu není! S kapelou je to krásné určitým
způsobem, bez kapely zas jiným. A tahle kapela, která s ním nahrála "Inventuru"
a která zahrála u Rafa (není to úplně totožné, na "Inventuře" pan Panáček hraje
i basu, u Rafa ji hrál Jiří Kubíček, ale na bicí hrál tam i tam Martin Rychta,
veliký to punktovatel kapel, nakonec Čechomor nastartoval právě on, Petra Nováka
vytáhl zpět na světlo Boží po roce '89 taky právě Martin...) tak tahle kapela s
Třešňákem splynula v jeden kompaktní celek. Jděme dál: kapela Pod Černý vrch nastoupila pak a shodl
jsem se s několika dalšími účastníky koncertu, že to byl jejich nejlepší výkon,
co jsme od nich viděli a slyšeli. Zase: jelo to, hrnuli to, energie nadhled,
přehled, muzika, život, staletí. A po těchto všech smrštích nastupuje NOHABAND.
Nechtěl by někdo, kdo tam byl napsat o tom pár řádek, abychom je mohli tady
uvést? Nám se hrálo dobře, i když se lidé vzhledem k připozdívání trousili ke
svým nočním tramvajím, aby dosáhli svých domovů ještě před svítáním. Deštivé
počasí ještě podporovalo Odyseovské obavy z dlouhé cesty k domovu. Jak je to
pochopitelné! Nicméně dost Vás vytrvalo a my tyto trpělivé odměnili několika
experimenty s téměř fungl novými písničkami. Počítám, že se to obrousí a na
podzim budem moci nahrát těch pár písniček pro nové CD. Ale zpět k Rafu: veliký
dík patří Tomáši Kapalovi (kapela Kachny
šejdrem, který to všechno ozvučil a na zdaru večera se podílel měrou, kterou
lze těžko docenit. Ještě se koncert taky nahrával, povedl-li se záznam, bude k
dispozici - dáme vědět. A už jsou tady další obrázky od naší čínsko-kanadské kamaráky Faye (20.6.2006).
A tu jsou zas obrázky od Rudy Fleka (vloženo 12.11.2006).
koncert u příležitosti vydání jarního Hlavce. Vyšlo jarní číslo Flekova časopisu Hlavec (pro úplnost, Hlavec je taková kousavá želva, která nedokáže hlavu schovat do krunýře), tentokrát zaměřené směrem k ženám, nu, kam jinam, že? Obsahuje výtvory žen a výtvory chlapců, ale ty chlapecké jsou rovněž směrovány k ženám, nu, kam jinam, že? Jedinou výjimkou snad je představení knihy "Před branami Velké Prahy", jejímž hlavním autorem je Jan Zavřel (mj. kytarista kapely OOZ), i když Praha a Hanspaulka a všechny ty někdejší obce k Praze přilehlé a dnes svázané do celku, kterému se říká Praha 6, to všechno jsou svým způsobem taky ženské, záleží na tom, jak se to vezme. Dále jsou tu koláže Dany Palmeové, obrázek a básničky Heleny Oplištilové a fotka Marie Zachovalové. Všechny tři tyto dámy na koncertě v Rafklubu své výtvarné výtvory taky vystavovaly, moc pěkné, škoda, že se to po koncertě hned zase sbalilo (určitou útěchou může být to, že koncert byl poměrně dlouhý). Dále jsou tam básničky Pavly Holakovské, Jany Rokosové (kapela Ginnungagap), Markéty Agnes Hrubínové (kapela Mužy), Aleše Klatovského a texty mé (kapela NOHABAND) a Fumasovy (kapela Původní Bureš). Pak je tam stránka věnovaná Michaelu Rittsteinovi a tři jeho obrázky - samé ženské. Na další stránce Ruda Flek popisuje a pokresluje zážitky z cesty po Slovinsku. Na obrázcích jsou samé chalupy a hrady, ale kdoví, co tam potkal za ženské! A na poslední straně je komiks od Vlasty Stejskala na Rudův námět o tom, jak si Hlavec hledal samičku pro zachování rodu. No, kvůli tomu se konal ten slavný koncert v Rafklubu 17.3.2006. Zúčastnily se kapely Ginnungagap, Mužy, Původní Bureš, Typ Skršín a NOHABAND. Na začátku zarecitoval tři své o ženách pojednávající básně Aleš Klatovský: Veronika, Lenka z Kolbenky a Zora tančící s plameňáky. Ginnungagap a jejich svět, jako bych se díval klíčovou dírkou na něco strhujícího. A pak Mužy - s velkou zvědavostí očekávaný tahák večera. Markéta Hrubínová má autorsky, zejména v textech, myslím, dost blízko k Fumasovi a Fumas k Markétě. Příbuznost s Původním Burešem byla na prvním vystoupení patrná, možná to bylo tím, že Markéta hrála na Fumasovu kytaru. Písně dobré, nabádavé, přeju si, aby kapela vydržela a působila dál a se vybrušovala. Původní Bureš byl vysloveně ve formě, šlapalo to, hrálo to. Typ Skršín - pastva pro oko, moc vkusné kostýmy, ale nejen to, inteligentní recese, vtipné nápady, nedoporučuji poslouchat zpoza rohu od baru. Posléze tedy NOHABAND bez Bubáka (hrál v té době se svým Strašidelným v Pelhřimově), ale zato posílen violou Pavly Přerovské, ta okrášlila zejména "Matildu", my jsme si zahráli pěkně a snad to potěšilo i P.T. obecenstvo. Nahrávalo se to, lze dodatečně posoudit zdařilost večera (zájemcům je možno poskytnout double-CD - na koncertech, poštou...). J.N.
- P.F. 2006
Kdo to na nás vykukuje do roku 2006... uvidíme. Žijte spokojeně, jasně, zdravě, s hudbou, s krásnými doteky:
 --------------------------------------------------------------------
Z roku 2005 nám už uběhla více než polovina. A tak se tedy ohlédněme za některými minulými koncerty, nejdřív třeba za tím, který se konal 17.5.2005 v Balbínově poetické hospůdce a Jirka Plaček to nafotil. Obrázky vypadají takto: Tady zas nabízím fotoreportáž z velkolepého hraní u Rafa 22.4.2005 s kapelami LADĚ z Opavy a TYP SKRŠÍN z Archeologova v Čechách (viz předminulý příspěvek na této stránce). A teď tu máme festival v Přeštěnicích u Milevska. Konal se 22. až 23.7.2005. Ani moc veliký, ani moc malý. Tak akorát. My jsme hráli na malé scéně, před námi tam byli "Ty syčáci" a Petr Váša tvrdil, že to tam funguje a měl pravdu. Po nás působil konVRZek a bylo to výborné. Festival má tyhle stránky a pár fotek, jak jsme tam hráli my, NOHABAND, které fotil Pepa Veverka, náš kamarád a fanda z Milevska, který nám tam to hraní taky dohodl, jsou zde. (J.N. 17.8.2005) --------------------------------------------------------------------
V úterý 3.5.2005 byl v klubu Vagon na Národní třídě v Praze trojkoncert NOHABANDu s PEPOU LÁBUSem (s kapelou a s niněrou) a s PŮVODNÍm BUREŠem. Vyvinul se z toho příjemný večer a jsou z toho zde pěkné fotky, tak se na ně honem podívejte, nevím, jak dlouho se tam ohřejí. Škoda, že se to nenahrávalo, vyšlo nám to pěkně. To se dá říci i o ostatních účinkujících s výjimkou Původního Bureše, který si to nahrál... (J.N. 5.5.2005) --------------------------------------------------------------------
Tady jsou některá ohlédnutí za rokem 2004 či za
jeho druhou půlí, jsme tam my, NOHABAND a jsou tam někteří naši souznělci,
spolusnaživci, prostě taky takoví hudebníčci, co s námi občas vystupují.
Chcete-li se podívat, klikněte si: (J.N. 15.1.2005) --------------------------------------------------------------------
- P.F.
2005
Zde je mé přání do roku 2005, žijte blaze, jasně, bez kopanců, jen se samými polibky:
 --------------------------------------------------------------------
Blíží se Vánoce, a tak chci dát zas po určité
době na vědomost několik věcí, například, že knížka "Skládám si obrázek"
je v současné době (dnes je 12.12.2004) k mání na koncertech NOHABANDu. A
je tam k dostání též kniha "Den bude dlouhý", což je antologie českých
písničkářů (je nás tam 29), vydalo to nakladatelství Paseka a je to velmi
solidní publikace. Máme teď za sebou krásný zájezd na severní Moravu: 9.12.2004
v ostravském klubu Parník a 10.12.2004 ve
Vratimově v čajovně "Na dlani". V
Parníku už tradičně výborný zvuk, hrálo se nám výtečně, škoda jen, že se nás tam
nesešlo víc. Na druhou půli se přišel podívat Vláďa Merta, kterému už v té době
skončil koncert v sousedství, v klubu Marley. V rámci našich přídavků zahrál
Vladimír nádherně na Bubákovu kytaru, vyžadoval zapnout všechny oba efekty,
takže jsem si s ním zahrál na kvákadlo (on hrál, já kvákal). Pak jsem toho
nechal, jemu se možná ulevilo a na pozadí své hry na zkreslenou elektrickou
kytaru zapěl cosi, co znělo velmi Moravsky. Tak jsme si zas připomněli, jaký je
to skvělý a citlivý muzikant. Pak jsme se ještě trochu potoulali Ostravou ve
výborné společnosti ostravského básníka Petra Hrušky. A co čert nechtěl, v
hospůdce jsme potkali, další vynikající postavu ostravské kultury, Marka
Pražáka. Vzpomínali jsme, kromě jiného, na společná hraní (i když Marek je
zejména výtvarník) právě ve Vratimově, kam jsme měli na druhý den namířeno. Ve
Vratimově se hrálo v útulné čajovně při vonných nápojích rovněž znamenitě.
Pořadatel koncertu a provozovatel/majitel čajovny Pavel Macura simultánně s
naším koncertem organizoval ještě setkání dvou set jogínů ve vratimovské
Sokolovně. Po koncertě, který se patrně líbil i divákům/posluchačům, se ještě
dlouho rokovalo s přívětivými, krásnými lidmi. Těch setkání s přívětivými a
krásnými lidmi bylo na podzim 2004 hodně. Nebyl jsem schopen je zaznamenat a zde
to vystavit. Jmenujme např. Třebíč, hospodu Barborka, Dobrou Vodu u Pacova (pod
Jalovým vrchem), Jindřichův Hradec Langrův dům, Vysoký Chlumec, hostinec U
Urbanů, Holenice, hospoda Antimony, všechny ty Balbínky a Rafy, ale i anebo
zejména festival Blues Alive v Šumperku... Bylo toho hodně krásného, jedině ta
Stará Pekárna v Brně nás zarmoutila, když nám zrušila kvůli nějakému rautu 8.12.
koncert. Jenže, abych to všechno pravdivě popsal, bylo by to na nějaký lépe
napsaný literární útvar, než jsou tyto stručné poznámky. J.N.12.12.2004
Na vědomost dáváme, že v květnových dnech roku 2004 vydalo nakladatelství MLADÁ FRONTA v edici ČESKÁ POEZIE titul Jakub Noha: Skládám si obrázek . Zatím žádejte u svého knihkupce. Na koncertech NOHABANDu to zatím k dostání nebude, protože celý náklad byl rozprostřen po prodejnách(možná v srpnu). --------------------------------------------------------------------
24.6.2004 Café Na půl cesty v pražském-pankráckém "Central parku". Krásné slunečné počasí, mnoho lidí kolem na lavičkách na trávníku, prohánějící se děti a pejsci, kdosi pouštěl vzduchem překrásný model dvouplošníku. Hraní začalo asi ve 20:30 trousilo se to sem tam, dovnitř ven, přišli tam asi čtyři páni z Polska, jak vystřižení, projevovali nadšení a přátelství, tančili, vymínili si, abych jim věnoval jednu píseň, a jestli neumíme něco po-polski, že znají jednu výbornou českou zpěvačku, jak se jmenuje... jo, Vondračkova, Kelena Vondračkova. Byli roztomilí a celý koncertík, dá-li se to tak nazvat byl takový rozjařený. --------------------------------------------------------------------
19.6.2004, sobota - vernisáž obrazů Evy Višňákové (tady) v LEDČI nad Sázavou v Synagoze Na potoce. Krásné,jemné obrazy ve starobylém prostoru. Na písničky dobrá akustika, dobře se mi hrálo a zdá se, že návštěvníkům se i dobře poslouchalo. Venku střídavě lilo, střídavě bylo přívětivě. Objevil se tam František, jeden z účastníků "Bejkárny" ve Volarech (viz níže-15.5.), to bylo krásné. Trochu jsme si tam taky popovídali o tom, co by asi na naše aktivity v synagoze říkali ti, co se tam před r.1942 modlili než byli od tamtud deportováni... --------------------------------------------------------------------
12. a 13.6.2004 dva výpady občanského sdružení "Múzy dětem" pod vedením Karla Navrátila, v sobotu (12.6.) do Kadaně do ústavu sociální péče a v neděli (13.6.) do dětského domova v Korkyni. Zúčastnili se Bubák, divadelnice Krystýna s Barbarou, kouzelník Paul Merild, Věra Slunéčková, Honza Noha, Svíťa a řidič a kameraman Jaroslav Krakonoš Bureš. Snažíme se vždycky nejen předvádět, co umíme, ale zapojit děti do vytváření programu. V Korkyni Barbara s Krystýnou nacvičily s dětmi dramatizaci africké pohádky o lvu a třech buvolech. Při každém muzicírování dostanou děti různé bicí nástroje a hrají s námi. -------------------------------------------------------------------- ...
1.6.2004 se Noha Two Men Band (s Bubákem) aktivně zúčastnil slavnostního zahájení "Salonu kompresionistů" v Olomouci v galerii G na Dolním náměstí. Překrásná instalace, povedená vernisáž v režii Vlada Ruska s proslovem Jana Halase, s recitací Bořivoje Navrátila a dalších (až si vzpomenu či až je zjistím, doplním další jména, dostanu-li se k tomu) s naší i jinou muzikou - samozřejmě zazněla i Píseň plísní na počest stejnojmenného obrazu Pavla Hokynka, který je na výstavě, kromě mnoha dalších, vystaven - a rachotem (inu komprese). Další hraní pak večer kolem rozladěného klavíru v "Uměleckém klubu" v přízemí budovy galerie. Bubák projevil velké klavírní schopnosti. Výstavu doporučuji shlédnout, vysktnete-li se v Olomouci, pokud ne, tak se vyplatí si tam zajet, bude k shlédnutí tuším do července. Také doporučuji navštívit stránky Kompresionistů. Kompresionisté chystají i další akce. --------------------------------------------------------------------
29.5.2004 "Starý páky" v Riegerových sadech na pražských Královských Vinohradech. Tam účinkoval Noha One Man Band a byla tam moc pěkná atmosféra při hraní, něco hezkého se vznášelo vzduchem při písních všech těch Václavů Koubků, Lubošů Pospíšilů, Oskarů Petrů, Vláďů Mertů, Jan Koubkových, Jirků Konvrzků, Karlů Zichů, Radků Tomášků, Těl a Radúz, snad jsem nezapomněl na nikoho, koho jsem tam viděl a slyšel. Když hrál Noha One Man Band čtyřtaktní "Valčík s Matildou", Hrdina zatančil se Šárkou (oba v buřinkách) překrásné sólo. --------------------------------------------------------------------
24.5.2004 V pražské Malostranské besedě slavil brněnský Folk Team své třicátiny, kam byl Noha One Man Band pozván jako host - předskokan. Myslím, že se Folk Teamu oslava vydařila, hráli mladistvě, jako by tu žádných 30 nebo kolik let nebylo a zároveň vyzrále, jako by tu bylo nejméně 30 let. Nohabandovské zahájení bylo vyslechnuto pozorně a když jsem měl nejlepší dojem, jak si s publikem rozumíme, bylo vystoupení zpestřeno před poslední písní mile provokativní výzvou od jednoho stolku v koutku pod podiem : "...už aby přišli ti betální Brňáci". Tak jsem je ujistil: "Však oni přindó". A přišli, takže byli spokojeni i ti u toho stolku a večer proběhl zdárně. --------------------------------------------------------------------
22.5.2004 byl Noha Three Men Band (J.N., Bubák, Marek Štulír) pozván na překrásné místo zvané Holenice. Hrálo se v hospůdce "Antimony" (podle parašutistické akce z 2. světové války), která je vytvořena ze stodoly u nádherného kamenného stavení na svahu kopce, odkud je výhled na Trosky, Kozákov, Ještěd, Bezděz, Ralsko, Lužické hory... Sešly se tam samé zpřízněné duše, vesměs bojovníci proti stavbě dálnice Českým rájem, moc hezky se nám tam s klukama hrálo, zdá se, že snad i posluchači byli rádi. Kdybyste to místo chtěli navštívit, jeďte přes Turnov dál na Jičín, po asi 15 km je obec Libuň, tam je odbočka vlevo na Jivany a Holenice, ty projedete a asi 1 km za vesnicí je odbočka vpravo do kopce na Lomnici. Po kilometru vpravo u cesty to je. Možná, že tam bude cedule "Tady někde". --------------------------------------------------------------------
15.5. opět Noha One Man Band ve Volarech na tzv. "Bejkárně" - oslava narozenin několika volarských kamarádů narozených v Býku s účastí snad všech volarských chlapců a děvčat. Moc hezky jsem si tam na louce, obklopen šumavskými kopci zahrál. Kdosi tam říkal, jak nápisy lžou, v Lenoře je napsáno Teplá Vltava. Já jsem její teplotu před lety, když jsme ji sjížděli taky vyzkoušel a taky mi ten nápis nepřipadal moc pravdivý. Škoda, že jsem se se svou akustickou kytarou nemohl zúčastnit následného elektrického jamu s bicími, zkoušel jsem to, ale vůbec jsem se neslyšel. Tak jsem raději poslouchal a povídal si. Bylo to moc hezké setkání s fajn lidmi. --------------------------------------------------------------------
8.5.2004 celý NOHABAND s Petrem Olejníkem na base a Vojtou Nohou u bicích (pro úplnost: J.N. a Bubák kytary) na pražském Výstavišti v Music Garden. Byl to koncert ve prospěch pražské ZOO, pořádalo radio Beat. Ale my jsme hráli moc brzo, někdy kolem 15. hodiny, lidé se teprv trousili, byla to pro nás taková dobře neplacená zkouška. Zvuk byl dobrý, takže náš pocit z muziky taky nebyl špatný, ohlas jsme měli zejména u členů skupiny "Pod Černý vrch" a jejich přítelkyň a přátel, se kterými jsme si slíbili, že si vzájemně uděláme publikum. Při nich se tam už nějací lidé natrousili, pak přišel i moderátor a Majerovy brzdové tabulky a Jiří Šmicr atd. už hráli slušně početnému publiku. Škoda. --------------------------------------------------------------------
7.5.2004 u RAFa "NOHABAND + ..." poslední v této saissoně. Hráli tam s námi Marshband - nebo jak se to píše, stejně je to název podle Mareše, kytaristy - ze Sedlčan, se kterým jsme sehráli už nejeden koncert na jejich domovské scéně na Vysokém Chlumci. Hrají takový plnokrevný bigbít, při kterém se srdce raduje. U RAFa se tančilo, prach byl vířen, zpěvačka Míša (někdo říká Michelle), povltavská Joplinka, zpívala a radost se rozlévala. Kromě Marešbandu byl naším hostem také Pavel Homolka, řečený Šoumen z Turnova. Známe se s ním z tak zvaných výročních schůzí turnovského horolezeckého oddílu, které se odehrávají vždy na přelomu ledna a února obyčejně v Sedmihorkách, kam jsme už byli několikrát pozváni ku hraní. Teprve po čase jsem se dozvěděl, že skládá a hraje výborné písničky. Někdy máte pocit, že v tom slyšíte Janotu, někdy Konvrzka, ale to je tím, že jsme si lidé všichni něčím podobní. Šoumen je zcela svůj a ryzí. Podle ne tak pozorného poslechu, jaký bych si představoval, soudím, že ho budeme muset zvát častěji, abychom si na něj všichni zvykli a si ho teprv řádně vychutnali. A soudě podle jednoho reprezentativního ohlasu z naší "Návštěvní knihy" (od Oldy z lounské odnože...), snad ten večer nebyl úplně marný. -------------------------------------------------------------------- UPOZORNĚNÍ: na koncertech jsou k mání nahrávky z Bubákových čtyřicátin z
prosince 2003 od Rafa anebo je možno si o to napsat na naprahu@email.cz
- Do roku
2004 s RYBOPTÁKem Jirky Navrátila  (Obraz: Brouk Pytlýk/Jirka Navrátil) --------------------------------------------------------------------
V SOBOTU 20.12.2003 proběhla čtvrtá, poslední podzimní akce "NOHABAND+...", neboť 20.12. skončil podzim a teď nás už čekají zas jarní akce (ta první Rafovská akce "NOHABAND+..." bude ještě v zimě 27.2.2004 a budou tam hrát "HARMASAN" a "LENINGRAD" a možná ještě někdo jemnější). Ale tato podzimní byla, jak známo, zejména NA POČEST BUBÁKOVÝCH HRANATOKULATÝCH NAROZENIN. Zahráli: Dřevěné pytlí v jutových uhlích Dále tam byl samozřejmě Bubákův STRAŠIDELNÝ ELEKTRIK BAND, Sajkadelik Šraml band , Lubomír Nohavica a jeho opět imprvizovaně sestavení Bez klavíru boys. A pochopitelně i NOHABAND. A vyšel tam Flekův jednostránkový kalendář . Dost se tam fotilo, nahrávalo se tam, až se to sejde, vystavíme to zde. Z čeho mám největší radost, že se ty Bubákovy narozeniny vydařily, podobně, jako pejskovi a kočičce, i když tam byl také dort (až z Kladna!! od Marie S.), jenže tenhle dort byl opravdu stokrát dobrý, i když v něm jistě nebylo tolik ingrediencí, jako v tom pejskokočiččím. Knížka mých textů s názvem "Skládám si obrázek" už definitivně vyjde až po Novém roce (Mladá fronta, edice Česká poezie), možná až na jaře. Tiskárna to nestihla, dostala to zadáno pozdě . A kdybyste chtěli nahrávky z toho našeho dubnového desetiletí, napište mi na naprahu@email.cz nebo přijďte na nějaký koncert NOHABANDu. Zatím tedy moc pěkné VÁNOCE o Novém roce ani nemluvě!!! : J.N. (22.12.2003)
30.11.2003: Tak jsme se v pátek 28.11.2003 šťastně sešli na třetí podzimní akci "NOHABAND + ..." (ačkoliv se před koncertem nedalo téměř projet Prahou), všichni , hudebníci i diváci, těch druhých by se tam vešlo i víc, ale i tak to bylo fajn, zvláště, když uvážíme, že jsme se o ně museli podělit s OBČANSKÝM SDRUŽENÍM PŘÁTEL HENDLOVA DVORA (OSPHD), které v tu dobu pořádalo jednu ze svých bohulibých akcí v restauraci v Hendlově dvoře u Matěje. Ten, jak známo, od radnice Prahy 6 zakoupila firma Skanska a chtějí tam z toho vytvořit exkluzivní bydlení s podzemními garážemi takřka hned pod nebožtíky hřbitůvku kolem kostela sv. Matěje. OSPHD usiluje, kromě ochrany i jiných památek na Hanspaulce a v Šárce - viz jejich webovku - o zachování mnohasetleté tradice tohoto místa jako místa veřejného, hostinského, ze kterého ještě dnes dýše duch slavných matějských poutí, kam se sjížděli lidé z daleka (stánky a atrakce se ještě v poměrně nedávných dobách táhly odsud až na dnešní Vítězné náměstí). Tak to byla taková odbočka, ale teď zpátky ke koncertu: V kontrastu k dopravnímu kolapsu bylo to, jak jsme se všichni shodli, že se nám ten večer nějak dobře hrálo. Pepa Lábus zahrál vkusně(stáhněte si tady ukázku z Nohabandovského desetiletí: Čekání na déšť (1,1 MB) ) , Pod Černý vrch řízně (a tady si stáhněte ukázku opět z desetiletí: Semotam (1,1 MB) ). Ale vkusně a řízně, alespoň podle mého názoru, vlastně zahráli všichni, zejména pak vkusně. Dokonce, když došlo na nás, na NOHABAND, diváctvo i přes pokročilou hodinu prakticky neprořídlo, zůstalo. Snad to byli většinou místní. Ale byl mezi nimi i jeden student výtvarné školy na Hollarově náměstí na Vinohradech a ten pravil, že shodou okolností je touto dobou v jejich škole k shlédnutí studentská výstava prací na téma "nohy". Byla k vidění, skončila s prvním týdnem v prosinci. J.N. (30.11.2003) --------------------------------------------------------------------
23.11.2003: Minulý čtvrtek v čajovně Měsíční kočka jsem dostal od Marka Záleského moc pěknou fotku ze Salmovské z koncertu z 12.11.2003, tak se s ní zde hned chlubíme: 
Aktualita: Bubákův Strašidelný elektrik band má webovou stránku!! Odkaz je zde.
"NOHABAND + ..." 31.10.2003 U RAFA V útulném hanspaulském Rafklubu se v pátek 31.10.2003 konal další koncert spřátelených kapel pod naší, nohabandovskou patronací. Kromě NOHABANDu se zúčastnili Karel Vepřek-Lyrika Putyka a Barové Mouchy. Po úvodu, který jsem obstaral sám, aby se hostující muzikanti nemuseli trápit
hrou do příchodu trousících se diváků, byly nastoleny Barové mouchy v téměř
stejném obsazení, jako při našem desetiletí. Vzhledem k tomu, že se tu tentokrát
nějak nefotilo, ani nenahrávalo, tak bych si dovolil pro ilustraci níže vystavit
fotky z dubnového desetiletí: Pak zahráli Lyrika Putyka. Karel Vepřek tu oproti desetiletí vystoupil nejen
s Katkou Linhartovou (flétna, citera) a Markem Jechem (trubka), ale i s Rendou
Pařezem - jedinečná kytara. Vystoupení bylo velmi sugestivní, silné texty, hudba
plná napětí. Pro ilustraci dva obrázky z desetiletí: Pak hrál NOHABAND:
"NOHABAND + ..." 3.10.2003 U RAFA s vydáním Flekova HLAVCE 3.10. jsme měli v Rafklubu v Praze na Hanspaulce první podzimní akci "NOHABAND + ..." za účasti kapel Původní Bureš , Strašidelný elektrik band, konVRZek (takové dal nyní Jirka Konvrzek jméno své skupině, která až dosud nesla název III. zuby), NOHA-OneManBand a nakonec hostitel NOHABAND v plné bigbítové síle. Byl tam také vydán Flekův Hlavec a představeny dvě knihy: sbírka básniček Aleše Klatovského "Hodokvasy" a Jaromírem Palmem - Fumasem ilustrované české dějiny pro školy a mládež. A tady je pár obrázků od tamtud - většinou portréty. --------------------------------------------------------------------
18.6.2003 v Bratislavě, coby předskokani Suzanne Vega Nad Bratislavou se klenula veliká duha, když jsme začínali hrát. Tu jsme jen viděli a kochali se jí, ale na obrázcích jsou jen záběry z koncertu a tady za dvojtečkou je na ně odkaz: Suzanne Bratislava . --------------------------------------------------------------------
Na konci dubna 2003 24.4. na sv. Jiří jsme byli v Olomouci v Jazz Tibet klubu, hrálo se dobře, lidé byli fajn, ale bohužel, nebylo jich mnoho, a to i přesto, že přijeli někteří až Hradce Králové !! (Pepa Tošovský, jehož jednu fotku z Rafovského desetiletí spatříte níže). Zatím se ke mně nedostala žádná dokumentace z tohoto koncertu, a tak postupme o den dále, na 25.4., na sv. Marka, kdy jsme se přemístili do Pozlovic u Luhačovic do hotelu Ogar a tam to bylo velkolepé. Svátek slavili náš Marek Štulír a ogarský hoteliér Marek Nesázal, křtili jsme slivovicí do hrdel naši Rybu nebo ptáka a vpodstatě slavili i to své desetiletí. --------------------------------------------------------------------
A teď:
 (Foto Josef
Tošovský)Uskutečnila se oslava s vydáním jarního čísla časopisu Hlavec Rudy Fleka 4.4.2003. Zakoncertovalo si asi 10 účinkujících: Láďa Brom, Karel Vepřek s Katkou Linhartovou, Dřevěné pytlí v jutových uhlích, Původní Bureš, Pod Černý vrch, Barové mouchy, Pepa Lábus, Harmasan, Jiří Konvrzek & III. zuby, Luboš Nohavica & Bez klavíru boys, Strašidelný elektrik band a Nohaband starý a Nohaband nový, to všechno v Rafklubu v Praze 6 na Hanspaulce. A tady jsou odtamtud krásné fotky od Jirky Plačka. Časem jich bude ještě víc, jestli mi to nezakáže. A tady jsou zas obrázky od Jany Hruškové, která za námi přijela až z Bratřic u Pacova. Janička byla první, kdo fotky dodal. Najde-li se někdo, kdo pošle další (posílejte je na naprahu@email.cz), budu moc rád. Chci ještě vyjádřit jen to, že z akce mám obrovskou radost (i když to byla akce co do počtu účinkujících, poněkud velikášská) a že snad, snad nejsem sám, kdo tu radost pocítil. A tady jsou ty Janiny obrázky:
 Původní Bureš, hráli tentokrát ve dvou, ale na snímku je vidět jen Fumas, bubeník zakryt.
ID: A0005 -------------------------------------- 18.11.2003 (úpravy) Fotky ze křtu našeho CD "RYBA nebo PTÁK (nebo jiné zvíře)"
Scénu přizdobil
Ruda Flek. Od čtvrtka 20.3. do soboty 22.3. jsme s tím jezdili trochu po vlasti: ve
čtvrtek v Ostravě v Parníku, v pátek v Pacově v restauraci U Kalivodů a v sobotu
v Brně ve Staré pekárně (reportáž z Brna od Milana Tesaře si můžete od 25.3.
přečíst na webových stránkách radia Proglas). Ve Staré pekárně jsme
si dávali obzvlášť záležet, neboť je to rodiště většiny nahrávek na CD. Milan
Tesař tam ještě za asistence Jaromíra Kratochvíla CD pokmotřil. A teď jen stručný popis "RYBy nebo PTÁKa": většina nahrávek vznikla, jak
řečeno i výše, v květnu 2002 na koncertě v brněnském klubu Stará pekárna a je to
bigbít nebo rock, jak chcete, 5 nahrávek je zas z domova teď z přelomu roků
2002/2003 a jsou založeny na zvuku akustické kytary bez bicích - všechno to
smíchal Broňek Šmid ve svém studiu Střelice. A že nedošla včas autorizace na
Waitsovku a Youngovky, tak tam je zas i nová nahrávka NA VĚKY/MOTÝLÍ HRA. Tahle
dvojpíseň sice už několikrát vyšla, ale snímek ze Staré pekárny se, na rozdíl od
všech předchozích, vydařil tak, že se to už dost přiblížilo mým představám (asi
proto, že jsme se na tom tehdy před "ostrým" nahráváním "pouze" rozcvičovali). A
konec konců, pojednávají ty písničky také o jakýchsi živočiších, zvířatech. Co
jsou hoši a děvčata jiného, než zvěř? Nemluvě o motýlech. Nahrávky těch cizích,
otextovaných písniček, na jejichž vydání jsme zatím nedostali svolení, použijeme
jinak, později, doufám. ...a zde poslední celá píseň, protože na album se už nedostala (vloženo
12.3.2003) "Blues mýho polštáře" (mp3 - 64 kbps): ...a zas trochu přírody (vloženo 12.3.2003) "Vlny a břeh-ukázka" (mp3 - 64
kbps): ...a teď živočišná výroba(vloženo 12.3.2003) - (mp3 - 64 kbps): ...a tady třeba (12.3.2003) "Přiblížení" (mp3 - 64 kbps): ...a (12.3.2003) "Vlaštovky" (mp3 - 64 kbps): ID: A0001
- 15. a
16.11.2002 s OLDŘICHEM JANOTOU v Jablonci nad Nisou a v Turnově
Takový plakát na nás s Oldřichem nalákal některé příznivce do
Jablonce nad Nisou a Turnova (díky Karlovi Šírkovi) !
ID: A0003
A teď trochu historie:
...a malilinkatou ukázku z roku 2002 (natáčeno v únoru v
Brně): Přiblížení-malý kousek
1.72 MB
ID: A0004_obr
Aktualita: nová web stránka Karla Vepřeka)
NOHABAND NA SLAMNÍKU Nohaband za vydatné pomoci Rudy a Franty Flekových a Lenky
uspořádal velké hraní v hostinci Na slamníku ve staré Bubenči na sv. Mikuláše
6.XII.2002 V pátek 6.12.2002 se ve společenském sále hostince Na slamníku sešlo šest
spřátelených kapel/účinkujících. Než se pokusím popsat své dojmy, chci
zdůraznit, že se NEJEDNALO O OSLAVU 10. VÝROČÍ vzniku NOHABANDU. Šlo jen o
jakousi PŘÍPRAVU. Před deseti lety touto dobou se vznik Nohabandu teprve
rýsoval. Byly od října '92 natočené první základy alba "Kde je ten ráj...", do
kterého nám Honza Volný, u něhož jsme písničky nahrávali, slíbil k bicím a
akustické kytaře nahrát baskytaru, ačkoli do té doby hrál v podstatě jen na
kytaru, ale že je to zručný hudebník, nahrál ji moc pěkně. Já tehdy jen uvažoval
o tom, že by se k nám mohl připojit i při koncertování. K tomu skutečně pak
došlo někdy v únoru 1993, když jsme z iniciativy vydavatele Pavla Kopřivy
natáčeli v Brně pořad do televize. Z tohoto pořadu jsou fotky uvnitř bookletu od
"Kde je ten ráj...". Byl to pořad poněkud prkenný.
A teď k věci samé. Na Mikuláše Na slamníku jsme se sešli takovým způsobem, že
Slamník na to málem nestačil.
Docházelo k pohybům mezi sálem a výčepem ve snaze uslyšet a uvidět aspoň ty
hudebníky, kteří jsou nejmilejší. A protože nejmilejší byli všichni, byl tam
docela nával.
Takže, až se pokusíme příště podniknout něco podobného (například pravou oslavu
10. výročí), asi nikdo nepřijde, neboť bude přesvědčen, že to nemá cenu, protože
se tam stejně nedostane. Tak, prosím Vás, radši přijďte - bude to v Rafklubu buď
28.3. nebo 4.4.2003 a bude toho tam hrát víc.
Fleci vyzdobili scénu Rudovými objekty, maskami a plátny s motivy
Nohabandovských a Konvrzkovských písniček, na černém sametu se to moc hezky
vyjímalo.
Dorazily posily ze severu: Marek Štulír (taky např.
Jarret) se svou basovkou, aby zahrál
s Nohabandem, Karel Šírek s Lidkou,
ten nám moc pomohl koncert ozvučit, protože obvyklý slamníkový zvukař Jirka
Horálek musel jet někam hrát (což jsme se dozvěděli až v úterý před koncertem) a
Karel to celé také nahrával, takže povedlo-li se to, bude asi zajímavý dokument.
Dorazily i posily ze západu a Podřipska: z Kladna Petr Olejník, aby s basovkou
zahrál se Strašidelným elektrik bandem a Honza Pydych na bicí s Jirkou
Konvrzkem, a ten zas dorazil z Velvar. Kapely hrály, až se z nich kouřilo a bylo
to asi takto:
-nejprve Bubákův Strašidelný elektrik band, kterému strašně svědčí obsazení s
Petrem Olejníkem a se Svíťou. To je geniální hudebník, hrající na nejrozličnější
a nejpodivnější nástroje (fujara, pila...viz obrázky v popisu vydání Hlavce
19.10.2002 u Rafa), dokonce i ta jeho el. kytara má nejen podivný ba prazvláštní
tvar (to je vidět na první pohled), ale i ladění. Pod slide kytaru vyžaduje
pivní sud, jen
ten má tu správnou výšku a stabilitu (prý mu to nechtěli povolit v Jazz klubu v
Železné, že prý nejsou v žádné putyce!). Ale hlavní je, co mu z těch nástrojů
vychází. Co zahraje, to sedne citlivě podporováno elektronikou, kterou Svíťa
ovládá tak, že je to opravdu nenápadný, tvůrčí element, další spoluhráč. A pro
každého má úsměv a veselou poznámku. Do toho Bubák běhá levou
rukou po hmatníku a zvuky mu z toho jdou jakoby klasické, bigbítové, ale
posunuté kamsi bubákovsky, je to mistr hry, že to skoro až zastírá jeho autorské
schopnosti. Ale lidé to už rozeznávají a je jich pozvolna víc a víc. Na bicí
tentokrát hrál Vojta Noha a s Olejníkovou basou
udělali hutný, spolehlivý, šlapající základ. Škoda, že nemám Kerouacovy
schopnosti, ten uměl muziku popsat tak, že při čtení máte pocit, že to na
vlastní uši slyšíte. -po S.E.B. přichází Původní Bureš!
Jejich hudba, hlučná, ryčná, břeskná, skákavá, zní mým uším jakoby skřítkovsky.
Fumasovy povětšině baladické písně ve mně vyvolávají spodní, pohádkové proudy z
dětství. Skupina je v poslední době pronásledována personálními změnami a
střídavými chorobami. Jádro Fumas
(kytara), Brut (basa) a Pavla (viola) je
ale pevné, je to strhující.
-po P.B. nastává něco jemnějšího. Karel
Vepřek s Katkou Linhartovou si po několika slokách Slamník zcela podmanili. Toto
otřepané klišé zní hrozně, ale jak jinak stručně vyjádřit situaci, kdy v
hospodském sále se uhlopříčně proti zpěvákovi točí pivo, lidé u stolů i ti,
kteří se vstoje tlačí mezi nimi, v koutech a při stěnách, jsouce v nenucené
náladě dosti hluční, najednou pozvolna utichají a soustřeďují se na to, co se
ozývá z podia. Karel s kytarou a Katka s flétnou
vnesli do hospody poezii. Nemají v tomto světové prvenství a myslím, že vzhledem
ke složení publika to nebylo zas tak těžké, ale člověk pookřeje, zažije-li to. A
udělal mi Karel radost a zahrál svou píseň na text mé oblíbené básničky od
Konstantina Biebla "Akord"(Spí myrty s mírnými lístky a mírnými stíny...rybíz
vybízí rty Filipíny...).
-po K.V. s K.L. nastupuje Jiří Konvrzek a III.zuby. Kapele tentokrát všechno
vycházelo. V uvolněné atmosféře i kiksy přinášely zpestření a povzbuzení. Černý
až morbidní humor zářil a energie se valila. Odevšad. Z Kalivodovy basy, z
bicích Honzy Pydycha i ze všech
krků, které
svíral Jirka v rukou a že jich na svých nástrojích má požehnaně (a kdyby tam
byly zubní vrtačky, tak by ty své krky jistě natahovaly)! Ale hlavně se energie
valila z toho všeobecného souznění.
-po J.K.&III.Z. hrne Harmasan. Po
černém humoru humor trochu cynický a recesistický. To jsou pěkná cizí slova na
rozdíl od "nádražky", což je český výraz pro cizí slovní spojení "nádražní
restaurace", o čemž jsem já musel být poučen (člověk se pořád učí), zatímco
případný čtenář těchto řádků to jistě všeobecně ví. Nádražka je píseň Harmasanu.
Jedná se o recitaci prokládanou hlučným zpěvem jednoduchého refrainu, ke kterému
je snadno se vlastním hulákáním přidat, což se taky dělo, a který by se dal
charekterizovat, jako dechovkový punk nebo punková dechovka. Traduje se, že v
kapele vznikla jakási dohoda, že, bude-li někdo z členů zlobit (pozdní příchody
na zkoušky a vystoupení příp. příchody v nepoužitelném stavu apod.), ostatní
členové vezmou nějakou jeho skladbu a za trest ji zaranžují do dechovkové
podoby. Zdá se, že z toho vzniká zajímavý hudební trend, a že skupina Harmasan
je skupinou zlobivců. Nádražka mi nejvíce utkvěla, proto se její pomocí snažím
Harmasan charakterizovat, chlapci, odpusťte. Na kytary Klonfar a Haxna, Kocán je
ten zpěvák, co nemusí tahat žádný inštrument, na bicí nenápadný, vzadu schovaný,
ale velmi citlivý Peter Galata, Kalivoda na basu, připomínal zjevem satyra,
chběly jen bakchanálie.
-po H. fináluje Nohaband. Těžko se
mi o tom píše, z mého pohledu to bylo asi tak: moc jsem se neslyšel, ale
vzhledem k improvizovanému zvučení jsem se snažil, aby mi to nevadilo. Slamník
je starý sál, kde už hrálo něco kapel a to na těch prostorách bývá znát, takže
se tam hraje vždycky nějak líp, než jinde (podobný prostor je Salmovská
literární kavárna, výjimkou je Rafklub na Hanspaulce, kde se hraje hrozně dobře,
přestože je to relativně nové), i když nastane nějaký handicap v podobě toho, že
se neslyšíte nebo vám nějak blbě hraje kytara nebo že zrovna uděláte hroznej
kiks. Navíc je to sál, kde jsme v šedesátejch zkoušeli s naší kapelou spolužáků
ze střední školy. Kapela se jmenovala The Tone Hunters a na fasádě Slamníku se
skvěl strašlivý nápis "Agitační středisko". Jsme před tím vyfocení. Jednou tu
fotku doma najdu, naskenuju jí a vystavím zde.
Po vystoupení Nohabandu (skromně podotýkám, že bylo několik přídavků) byl
konec. Zbývá ještě dodat, že jsme tam rozstříknutím pivní pěny pokřtili
jednolistový kalendář na rok 2003, který navrhnul a zhotovil Ruda Flek, stejně
jako pamětní list, obé se tam rozdávalo. Dál bych ještě chtěl poděkovat panu Řehákovi,
stromořezci a jeho kolegovi, jehož jméno jsem nezachytil, kteří mne a Nohaband
obdarovali u příležitosti přípravy na oslavy 10 let trvání překrásnou recitací
Morgensternových básní.
Po tom, co jsme Na slamníku zažili, si skoro netroufám nic dalšího chystat,
abychom si to nezkazili.
A ještě něco: kdo z vás to dočetl až sem, zkuste mi něco napsat do "Návštěvní
knihy" o svých dojmech třeba i negativních a třeba i z jiných akcí, jen pár
slůvek nebo dotaz. Udělá mi to radost, odpovím, třeba ne hned, ale pomůže to.
Díky.
J.N.
ID: A0006
Valčík s Matildou - text s akordy se nachází na : Zajímavé povídání o Matildě, o původu této písně a s odbočkou na Waitsovu
verzi je na : A tady taky ke stažení ukázečka mezinárodní písně v divokém podání NOHABANDU
(opět ze 4.4.2003 z oslav desetiletí): O V C E
Už jedna za druhou pak za Ním vchází,
Dech země mívá různé vůně, Proud slov se točí v zátočině Někdo už běží, někdo se
zdráhá,
ID: A0002_OvceSA
|
 Zpět |