Jakub Noha Band logoTexty písní


3   B   C   D   H   CH   J   K   M   N   O   P   Q   R   S   T   U   V   Z   
Kácení, kříšení
Kam vítr, tam plášť
Když mám písek v očích
Klid
Kotě
Kousek Prahy
Kurnik šopa

Kácení, kříšení


V červenci úděsné, dusivé vedro,
pryč všechno přebytečné!
Ve stráni dva zimní dřevorubci:
Já a ten druhý v kápi.
To on podťal nejeden strom,
to on podpaloval hranice,
to on rozséval mor,
to on vykonává všechny rozsudky.
On - nevědoucí, všudypřítomný.

Na akátu značka, znamení konce,
už taháme za pilu, zuby se zakusují.
Ale kůra začerní ruce a kmen je lepkavá míza,
to jen dobře uschlé dřevo je čistota.

Já jsem zatlačil, list pily zlomil,
ale on mě za nohy uchopil, mé tělo - dřevo, má hlava - ostří,
po třískách vyštipuje čistotu, popouští mízu.
Co rána, to seknutí, co úder, to vzdechnutí,
co rána, to úder, to puštění žilou,
Radúzi, přestaň! To kácíš svou milou!

A má ocelová hlava,
ve dřevě pustošící vřava.
V rukou dřevorubce tne do živého,
v boji a hledání hojivého, hřejivého.

Ale padlý strom není padlý voják,
kmen ještě žije, i když bez naděje.
Který okamžik podtíná člověka?
Kdy naděje naposled odtéká?
A dozvíš se o tom?

V červenci úděsné dusivé vedro...
...To plody zrají,
semínko, copak ty, jak se ti vedlo?

Semínko, copak ty?


Zpět