Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Astrolog
   Ante portas
   Ametysty
   Ariadné
   Antabus blues

Ametysty


Píšeš: "piš mi co nového doma"
nadechnu se k odpovědi:
Sodoma Gomora
a ty seš prej už vdova?!
Odvykl jsem za ta léta
chodit k tobě ke zpovědi


Napsal bych ti všechno znova
i to co nemělo být napsáno
najednou mi chybí slova
odkládám vše na ráno


Melodie taky není nová
otírá se o staletí
píšeš - vším je vinna naše doba
čas nás bere do zajetí


Zatváříš se tak nechápavě
počkej za pár století
sejdeme se na zábavě
poskvrněných početí


Nebudu si stěžovat: vzali nám svobodu
a dali bůhví kam
co si budem namlouvat:
každý se jí zbaví rád - a sám


Já nejsem já já je někdo jiný
člověk si není ničím jistý
myslí si že hází perly sviním
a zatím s nimi sbírá po zemi ametysty


1974


Dopisy končívají otázkou, na níž se nečeká odpověď. Na maturitním večírku nikomu nevysvětlíš, co jsi dělal posledních dvacet let. Za co jsi trpěl-a bylo to vůbec utrpení? Občas jsem měl plíživý dojem, že se otevírám zbytečně a marně a neslušně. Muž nechodí s pocity na trh. Únik do sarkasmu, běsnění smyslů. Vnitřní klec, ze které utečeš zase jenom zpátky do sebe.


Hlavnístránka