Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Básník a vítr
   Bůh blues
   Burlaci
   Bití rublem
   Blues zastavárny
   Bude ako nebolo
   Boží muka
   Být v černém
   Bleděmodré pondělí
   Bílá - barva mučedníka
   Bye bye Miss Blanche
   Bývalí absolutní kamarádi
   Bratrství jediného podpisu
   Bosou nohou přes hranici
   Blues z ráje
   Blues pro každého
   Bohyně zítra
   Bůček
   Bílá stížnost
   Balada o hořícím lese
   Bývaly časy
   Básnické guerilly
   Bezmasej den
   Ber všechno nebo nic
   Být...

Balada o hořícím lese


Ráno se mi zdálo že byla neděle
ve snu se mi zdálo že sedím v kostele
v kostele se mi zdálo že zvony zvoní
a kolem kadidlo voní
Varhany hrály jako hořící les
nevyspaní lidé procházeli branou
sochy světců se toulaly časem
obrazy mluvily lidským hlasem
Skály se pode mnou začaly houpat
zázraky skončily donutily mě doufat
že z moře které běželo sem
se znova vynoří zem
Namísto větru plného nenávisti
se vrátí vánek a padající listí
zvony zhoupnou temnou noc v den
zběsilé obrazy odnese sen
a okna nebudou vyražená
poledne slehne jako žena
a děti usnou ve stínu léta
Ráno jsem se vzbudil v ústech pocit jako vrah
do ulic plných lidí padá otrávený prach
válka se skrývá v úchvatných krabičkách
nosíme si ji domů denně po kapsách
Poslední kytky v dálce voní
válečné zvony v dálce zvoní
v píšťalách varhan hoří les
Za oknem vojáci se skleněnýma očima
po nebi bílé slunce táhli
poslední léto začíná
Zelená Ruka na mě ukazuje z průchodů domů
Najednou stojím bezradně v prázdné ulici
nahý a sám nahý a sám
Do ulic zvony zvoní
padá otrávený prach
válečný chléb v kapse voní
klenoty v krabičkách
z dálky se blíží dusot koní
a zvony stále zvoní
Z kopců se valí sudy petroleje
slunce je ve tmě nikdo neví co se děje
Nad dětským parkem žhavá díra zeje
Klaun pláče a Bůh se tomu směje


Hlavnístránka