Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Dvě cesty pro jednu nohu
   Domilováno I
   Daleko, blízko...
   Dva malí kapitáni
   Drobné lži
   Dětská křížová výprava
do zaslíbené země

   Dlažební kámen
   Dezertér
   Dobrodruh
   Díky Bohu
   Domilováno II
   Dělník blues
   Dvě mokré klády
   Dojemné?

Dojemné?


Milenci na pláži rezavé incesty
venkovská nádraží sandály na cesty
Frajeři na Hané pískové nevěsty
pohanské líbánky balady pověsti


Uherští galáni verbuňky zadání
báli se Boha smáli se šílené
hlídali panny města a náměstí
některé dobyli některé ještě ne


Otazník silnice vychází naproti
z protější vesnice zpívají rekruti
potraty naboso střepiny od láhví
kolotoč na návsi vrže a vypráví


Francouzské dopisy stížnosti důchodce
obálky na spisy tuzéry žalobce
snažím se přivábit smrt jedem na krysy
miláčku přijdu hned jaký jsi? Jaký jsi?


Držím tě za ruce jsou jako okovy
na zlatém podnose dáš tělo tchánovi
omšelé matrace zoufalé naděje
žebráci legrace dramata bez děje


Svatební dechovky trombóny naruby
kapelník zvrací rovnátka na zuby
skončila veselka v hotelu ve městě
fešáci vyplácí spropitné nevěstě
Má věrná samota sedí tu vedle mne
do kola do tance nikdo ji nevezme


Vdávali mou milou vdávali beze mne
Mám se ti smrti vzdát?
MILÁČKU JEŠTĚ NE


1977


Folklórní balady fascinují tragickými podtóny, z temných příběhů ční řecká tragédie, změkčená mixolydickým módem. Jezdil jsem do Detvy, pár nových akordů mě odloudilo amerikánství a dylanizování. Viděl jsem v baladě bezednou studnu, z níž se napije jen ten, kdo do ní skočí.


Hlavnístránka