Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Kristovy roky
   K pětadvaceti
   Kde? Kdy? Já a ty
   Karyatidy
   Kejklíři
   Konec experimentu
   Kytice času
   Klaun Honza smutné postavy
   Kámen mudrců
   Kocovina
   Kopie klíčů
   Kápě dýka a plášť
   Kolumbiana
   Korálky
   Klubíčko s červenou nití
   Kukluxklan a kostel
   Každý večer
   Královna noci
   Kazipich
   Kámen a strom
   Kus dřeva v ruce
   Kdo jste?
   Kurva hlad
   Kecy

Klubíčko s červenou nití


Leželi v trávě mezi rozdanými samopaly
a chladně zelenými věcmi
Nikomu nepatřili- sami sobě cizí
vězněni pokřikem důstojníků
hříšných jako spolehnutí na slovo válka
Namísto hlav láhve plné nenávisti z pití
Poslední se sehnul a upadnul do trávy
U hlavy mu našli klubíčko s červenou nití
Poslali je na hranici za ostnaté dráty
do země nikoho na vánoční svátky
S rukama pod pokrývkou měli sny o nahé ženě
psali domů dopisy a chtělo se jim zpátky
Důstojníci ponížení jako slovo válka
osnovali ve snách krvavou pitku
Poslední voják vytáhl z kapsy potají
flétnu knihu a kříž a červenou nitku
Nejedl nepil nemluvil tajemně se usmíval
ďábel smíchu šašek války stál s flétnou opodál
budil se se sluncem a jako slunce usínal
bál se strachu když někdo jiný umíral
Smrt o něho měla zájem-on se jí zblízka vysmíval
znal jednu písničku a každému ji zazpíval
V prstech na dlani rozpřádal potají
klubíčko s červenou nití
Útok skončil jako láska-nahatí vojáci
statní jako topoly se šli vykoupat do řeky
Oplakali mrtvé šaty rozvěsili na jabloně
šavle otřeli o trávu a napojili koně
Děti na ně mávaly a zachytily ve větru
vlající červenou nitku kterou nám navždy zanechal
poslední voják který věčně umíral
Ten který zahyne jako poslední v každém z nás
Upadne do trávy a těsně u hlavy
najdete pramínek krve
A klubíčko s červenou nití
klubíčko s červenou nití


Hlavnístránka