Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Kristovy roky
   K pětadvaceti
   Kde? Kdy? Já a ty
   Karyatidy
   Kejklíři
   Konec experimentu
   Kytice času
   Klaun Honza smutné postavy
   Kámen mudrců
   Kocovina
   Kopie klíčů
   Kápě dýka a plášť
   Kolumbiana
   Korálky
   Klubíčko s červenou nití
   Kukluxklan a kostel
   Každý večer
   Královna noci
   Kazipich
   Kámen a strom
   Kus dřeva v ruce
   Kdo jste?
   Kurva hlad
   Kecy

Konec experimentu


Jsem ryba chycená na suchu
bludný měsíc hledá svou Zem
spoután sám se sebou za ruku
objekt za polopropustným sklem
Dolehnou ke mně občas otázky
ale nevím zda ten za sklem uslyší
Oblázky házené z nelásky
proti zdi nářků která vše utiší
Civíme navzájem na sebe
bílé myši za polopropustným zrcadlem
chvíli jsme tiší a chvíli řvem
Ne na ty venku
Na nebe
Nikoho z vás sice nevidím
ale vím že jsem viděn
Dávám se na útěk závidím
jsem hýčkán - i nenáviděn
Od hlavy vede změť elektrod
ti za sklem se ti hrabou v paměti
A mozek klade chabý odpor
jak hromosvod hromadí napětí
Metoda stará jak lidstvo samo
vědecký názor: cukr a bič
-- Ne já jsem nechtěl nebij mě mámo!
Nenechávejte mě tu! Nechoďte pryč!--
Zelená značí že zase můžeš
červená naopak - rána - šok - STOP!
Tady by přece měly kvést růže!
Sám v sobě si nehýtky kopu svůj hrob
Z hlediska vyššího principu mravního
rodí se myšlenka hlásí se o čin
sebevražda tvého bližního
není jen jeho věc
Je to tvůj zločin
Jdu hlavou proti zdím
že nejdou otevřít? Vím... Co mi zbývá?
V poslední chvíli někoho uvidím
Je jako já... Mlčí - a zpívá
-- Co se mnou děláte? Nechci se rozdvojit!--
V hlavě mi tuhne šedý kus cementu
A hlas za sklem zavelí: -- Odpojit!--
Konec písně...
konec zpěváka...
konec experimentu


1986


Hlavnístránka