Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Mistr Jin a mistr Jang
   Mejdan na kolejích
   Malá Julie
   Modrá
   Mít míň je víc
   Marilyn Monroe
   Milenka Štěstěna a milenec Neskutečna
   MDM
   Milostné příběhy lenošky
v Divadle Hudby

   Milionář
   Meziměsto
   Měšťák a Maestro
   Mluvíme spolu těly
   Mezi dvěma dopisy
   Miss Velkoměsto
   Mimo čas
   Moje paní Naděje

Milenka Štěstěna a milenec Neskutečna


Večer uléhá po boku své ženy Poezie
teploty jejich těl se mísí s nocí
do vzdálené vesmírné galaxie
odlétají nádherně vlasatí proroci
Rozplývají se jako perly jedu v dokonalosti nekonečna
a vesmír je odmítá spolknout a má na kahánku
milenec Štěstí milenka Štěstěna - milenci Neskutečna
Hvězdy jim promítají na cihlovou stěnu spánku
biografy života a jí se zdá
jak ze zpocených stěn odkapává na nemyté nádobí
živá voda
Propadají se do sebe soustřednými kruhy
pod oblouky duhy sklenuté z touhy která je věčná
milenci noci - milenka Štěstěna a milenec Neskutečna
Ujistí ji pohledem že spí a tiše se zvedá
odchází na pokraj pouště
dálka do něj prosakuje pískem a žízní
Zastavuje zvednutým prstem náklaďák
šofér mu nabízí poslední cigaretu
Prochází námořními kulisami velkoměsta
a cítí váhu nablýskaného saxofonu
zastaví pár vznešených starých milenců
zatroubí nazdařbůh pár nesměle smutných tónů
neuměle a stydlivě se rozhlédne
a pozná že ho nepoznali
Zastaví se u světlíku a zašeptá tiše do hloubky činžáku
chtěl bych žít sám silný a nešťastný jako otrok Spartakus
v době Jelly Roll Mortona jug-bandů a blues
chtěl bych se obtisknout do stoptajmů písní
kterým by rozuměli jenom nenarození a příští
Chtěl bych téct nocí jako voda roztržitá a věčná
milenec bolesti milenka Štěstěna milenec Neskutečna
Stoupá po mramorově strmých schodech obchodního domu
tma parku ukusuje čerstvé výhonky stromů
vozí se jako Frígo na velké ručičce elektrických hodin
a vteřinovka ho naráz sráží dolů
Nárazem zavírá oči aby zakryl propasti mezi jejich sny
každé noci se obrací z boku na bok
a slibuje že zítra neodejde neodejde
bude myslet jenom na nádobí ve výlevce poezie
usíná a nemá sil aby si uvědomil že žil že stále žije
A jeho žena šeptá z h a s n i
miluje štěstí poezii a básníky
kteří jsou duchaplní a krásní
milenka Štěstěna
prodejná děvka Poezie a milenec Neskutečna
A chladnoucí vesmír jim vrací kousky tepla
aby je mohl zítra bezohledně požadovat zpátky
Milenci štěstěny syn otce a dcera matky


1975


Hlavnístránka