Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Noční soud
   Noc plná hotelů
   Nikdo v zemi nikoho
   Naviják
   Navzdory všemu
   Nech mě hrát
   Nemám rád
   Na tesknú notečku ve Frýdku-Místečku
   Na Hanou
   Nekrytý šek
   Nádražní balada
   Na dluh Bulatu Okudžavovi
   Na okraji
   Nebylo mrtvých
   Na smrt herce
   Nevratné změny na nebi
   Na množství nehleďte
   Nitky
   Nebuď nikdy sám
   Na kávu likér a kousek olova
   Nebylo mrtvých a není raněných
   Na 1.Máje

Noc plná hotelů


Přisedla si sama ke mně jednou po koncertu
vznášela se jako zázrak dva metry nad židlí
nenuceně típla moji cigaretu -
nechoď spát v noci do hotelu - samota zabíjí


Dívala se jak si dávám v bufetu druhý biftek
dělala že sama nikdy nemá hlad
pochválila mou kytaru - hezký nábytek
a začala jako vždycky všechny: Nauč mě na ni hrát


Vzal jsem ji trochu za slovo a trochu lačně
do smíchu mi tenkrát dvakrát moc nebylo
Máš auto? Pil jsi? Nevadí - odvez mě na slovíčku KRÁSNĚ
někam moc rychle daleko aby se mi tam líbilo


Tak jsme projeli Trabantem celé jižní Čechy
k ránu mi usínala nebohá s hlavou na klíně
nestalo se vůbec nic a mně bylo divně hezky
snad jako slunci samému když líně klouže po krajině


Teprve tolik? Zhrozila se pro nic za nic
a já jsem pořád ještě svlečená?
Smála se že ji šatí krejčí měsíc
a z lesa na nás sprostě hulákala ozvěna


Hasnoucí hvězdy mi ji záviděly
strážník mi dal a jí odpustil pokutu
a já jsem žárlil že jste nás tenkrát neviděli
vítr nám tiše sedal s ptáky na ruku


Ne… nikdy se mě nedotkla tak abych ji měl celou
četla mi za úplňku v trávě školní cvičení
voněla Niveou rozmačkanými jahodami
a já ochotně zapomínal na svět umění


Ptala se mě ospale jaká byla
styděla se trochu za své dětské neřesti
a sama tolik nezkušená mě k ránu zasvětila
do postranních cestiček polibků vedoucích na scestí


Zmizela prostě jako přišla beze slova
načmárala mi na kapotu prstem něco neslušného
je to pár let - možná se vdala možná přijde znova
jak je to k smrti snadné - žít jeden bez druhého


Noc plná hotelů noc náhod noc smutku neonů
noc ve které se možná s někým miluje
noc ve které se vracím pozdě k ránu domů
a dodnes vlastně nevím jak se jmenuje


1974


Písničky o lásce se dělají tak, aby se v příběhu poznaly i lásky, které jsme nikdy neměli.


Hlavnístránka