Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Promiňte...
   Prázdniny
   Písnička o ničem
   Profesionální humanista
   Patnáctiletý kapitán
   Písničkář
   Prokletá říše
   Pasťák blues
   Proti všem
   Prométheův nářek
nad pochcaným ohněm

   Poslední pokus
   Pouliční písničkář
   Pochopové popu
   Písní za mír
   Pohádka o slůvku NAVŽDYCKY
   Pomazánka á la humor
   Praha magická
   Psychóza Psychóza Psychóza
   Pták Noh
   Poučení o krizovém vývoji
na Moravě v letech 1975

   Plagiát
   Pelyněk
   Ponorná řeka
   Podzim dvacátý rok míru
   Pravda o Marii
   Pomeranče Hieronyma Bosche
   Půlnoční
   Penězokazec
   Písmenková láska
   Příteli v nouzi
   Proč???
   Pozítří
   Pomalé jedy
   Pohřbený zaživa
   Porno slepých
   Policejní hodina
   Pivo a Švejk
   Pro Vláďu
   Podobojí...

Podzim dvacátý rok míru


Lebka s hnáty na baretu
příběh který trvá do dneška
potkali se v polním lazaretu
zajatec a milosrdná sestra Vojtěška
Prali spolu prostěradla
svaté obrázky milování
těšili se do divadla
četla mu z knihy kázání:
Nezabiješ
ani neublížíš bližnímu svému
Mávala za ním šátkem z dálky
modlitbou ho provází
U divadla koncem války
když měsíc listopadu vychází
znovu se sejdou
prvního dne míru
Harmonikář na parketu
hrál k tanci písně o mrtvých
zajatec a milosrdná sestra z lazaretu
sklo lásky řeže jako dívčí smích
Mával za ní šátkem z dálky
ve snu viděl jak odchází
u divadla koncem války
když měsíc listopadu vychází
znovu se sejdou prvního dne míru
Probíral se po paměti
sbírkou polních kázání
bajonety na rameni
zabíjí na potkání
Bomba jako karta padla
paměť se belhá o berlích
záblesk jako od zrcadla
za náletu tiše padal sníh
Každý den stojí u divadla
pohledem milence vyprovází
voják přežil milosrdná sestra z lazaretu padla
a měsíc listopadu vychází
Kdo mu to poví?!
Je podzim
dvacátý rok míru


1971


Poláci neříkají protestsong, ale piosenka pravdziva. Mají smysl pro melodram, jsou galantní, graciézní, a tak trochu taky falešní. Jako nápodoba francouzského koňaku, vína, šansonu. Jako tahle píseň. Jezdil jsem na prázdniny na Těšínsko, v Radvanicích se už mluvilo šlonzácky, poslouchal se polský rozhlas, lidi se nebáli v poledne křižovat, a za hranicí ležel přízrak svobody. Tušil jsem, že nebyla zadarmo. Svoboda a holubice míru… dvě bohyně, žádající neustále své lidské oběti, se mi zprotivily. Dojímala mě smrt sestry i život s pocitem viny, chtěl jsem písní dojmout i ty, kteří zase mluvili o boji za svobodu, vznešené oběti, oltáři ctnosti. Milosrdné sestry se vyskytují v různých podobách - u Rolling Stones roznášejí morfin. Ta moje byla čistá, zoufale krásná a nedostupná, jako Julie.


Hlavnístránka