Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Promiňte...
   Prázdniny
   Písnička o ničem
   Profesionální humanista
   Patnáctiletý kapitán
   Písničkář
   Prokletá říše
   Pasťák blues
   Proti všem
   Prométheův nářek
nad pochcaným ohněm

   Poslední pokus
   Pouliční písničkář
   Pochopové popu
   Písní za mír
   Pohádka o slůvku NAVŽDYCKY
   Pomazánka á la humor
   Praha magická
   Psychóza Psychóza Psychóza
   Pták Noh
   Poučení o krizovém vývoji
na Moravě v letech 1975

   Plagiát
   Pelyněk
   Ponorná řeka
   Podzim dvacátý rok míru
   Pravda o Marii
   Pomeranče Hieronyma Bosche
   Půlnoční
   Penězokazec
   Písmenková láska
   Příteli v nouzi
   Proč???
   Pozítří
   Pomalé jedy
   Pohřbený zaživa
   Porno slepých
   Policejní hodina
   Pivo a Švejk
   Pro Vláďu
   Podobojí...

Profesionální humanista


Nevyšly noviny - něco se chystá
z daleké ciziny přiletí humanista
Do noci čekáme na zprávy z éteru
Všichni jsou zvědaví
Na co? No na mou věru!


Jenom si odskočil do Prahy na vepřový
vyslechl pochválil pověděl že poví
jak má rád tu jedinou matku měst stověžatou
jenom ho nebuďte v hotelu před devátou!


Nic o nás netuší - to je věc jistá
profesionální humanista
Na těle i na duši nosí znamení Krista
ruce má pěstěné ústa perfektně čistá


Město je na nohou mávají vlajky
o kus dál za rohem postávají tanky
a dárci dávají zdarma krev do nemocnic
a matky jásají ve frontách u porodnic


Co píšou noviny? Kdo se k nám chystá?
Mění se dějiny - není dost místa
kde by se dalo hrát škatule hejbejte se
houby co do huby a sila rostou jako houby v lese


S nikým se nesetkal - dobře to dopadlo
rukotřes úsměvy a zvláštní letadlo
zaletí za hory za lesy do mraků
a s ním i móresy nadité do fraků


V sousedním království čekají davy
za zvukem letadla na chvíli zvednou hlavy
Odevzdej kravatu a nový pár tepláků!
Zase ses nachytal naivní hlupáku!


Zas vyšly noviny nic v nich ale není
v Národním zůstaly při gala představení
na scéně mříže - dávali Dalibora
a nad naším vězením stálo NÁROD SOBĚ shora


1984


České tíhnutí k západnímu světu nejvíc zpochybní pomalé, mollové melodie. Ruské dubisko za zády. Volání dálek, melancholie stepi, vyschlé moře. Vzpomínky Naděždy Mandelštamové jsem četl v ruštině. Zarážela mě propojenost básníků s revoluční nomenklaturou, zoufalá snaha dovolat se zastání. Profesionální humanista Romain Rolland neudělal pro záchranu mága moderní poezie zhola nic. Moralizátory živí obecná gesta, pro svůj dobrý pocit jsou schopni setkat se s kdekým. Žijí v sebeklamu, že svou osobností přesvědčí diktátory o nutnosti humanizovat moc.V Praze se konal Světový kongres míru. A v roce 2000 bude další. Místo zůstává stejné, jména profesionálních humanistů se mění. Píseň si žije svým životem, jako ostatně všechny nezdárné děti.


Hlavnístránka