Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Sjezd upírů
   Starý příběh
   Sněhurky
   Slova II
   Snad nám naše děti
   Smlouva o ničem
   Svatá válka
   Sny bohatých lidí
   Seznámení s nocí
   Soukolí doby
   Svatba v Káni Galilejské
   Stín drápu kapitálu
   Soudili mámu Hudbu
   Strašák
   Staré dopisy
   Svátky trpělivosti
   Samá voda
   Stopy
   Svatba u lesa Půlměsíce
   Šángrí Lá
   Schlíplí chlípníci
   Slova I
   Silvestr

Staré dopisy


Naposledy jsem plakal v kině na pohádce o Popelce
schoulený na sedadle chlapeček v maminčině klíně
a plátno mrkalo na milence
Chtěl jsem se zmenšit a odprosit tě
a zeptat se: je to místo vedle tebe volné?
Nejistě sis poposedla a řekla: jistě
sedám schválně na nepravém místě
A holoubci vybírali hrášek z popela
zobáčky vesele klovaly o podlahu
tři zlaté oříšky cinkly a Popelka je zvedla
holoubci milí děkuji vám za námahu
My princové za dvě koruny v první řadě
promrzlí vrabčáci na telegrafním drátě
teď vybízíme dámy k tanci
A ty jsi zašeptala: já chci
Popelka rozlouskla první oříšek
a oblékla si šaty z hedvábí
tančila u muziky ztratila střevíček
holoubci milí chce se mi za vámi
Toho si vezmeš nebo si ho vezme jiná
děti šly čurat a uteklo jim kousek pohádky
a v první řadě nedělního kina
plakala vrátka školní zahrádky
Popelka tančí valčík v druhých šatech
a odpouští mi všechny známosti
já kuchtík stojím v otevřených vratech
být nadosmrti s ní alespoň v minulosti
Beru tě za ruku Popelko z první řady
a vím že nebudeš poslední
cítím dech školáčků za mými zády
a na plátně se rozední
Popelka odjela v brokátových šatech
dávno jí padl střevíček
hledáme oba dva reflektory v zádech
pod sedadly zakutálený oříšek
Titulky na plátně kina zhasly
paní pokladní počítá drobné v krabici
z plakátu venku opadaly zbytky Popelčiny krásy
otevírám doma její dvacet let staré dopisy


1975


Hlavnístránka