Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Sjezd upírů
   Starý příběh
   Sněhurky
   Slova II
   Snad nám naše děti
   Smlouva o ničem
   Svatá válka
   Sny bohatých lidí
   Seznámení s nocí
   Soukolí doby
   Svatba v Káni Galilejské
   Stín drápu kapitálu
   Soudili mámu Hudbu
   Strašák
   Staré dopisy
   Svátky trpělivosti
   Samá voda
   Stopy
   Svatba u lesa Půlměsíce
   Šángrí Lá
   Schlíplí chlípníci
   Slova I
   Silvestr

Svatba v Káni Galilejské


Smutný
až se zdá že se mu chce brečet
sám sobě rozdává dárky a knížky z loňska
které nikdy nečet
mu vinšují veselé svátky
všechny známé objel a oni?
opilá hladina vína se v láhvi nakloní
to kolem projel Svatý Václav na koni
Nesmělý
až bys mu odpustil svou vlastní vinu
malý účetní z velkého podniku
nanosí si uhlí
sám sobě na noze štepuje ponožky
kalkuluje jak začne žít jinak zdravěji
vyspí se do růžova
a ráno utopí v nikotinu
bolehlav kávy včerejší kocovinu
a všechno znova tůdle támhle Frantíku
Umlácený
až bys ho politoval
vybírá třináctý plat - euforii
rádio zpívá koledy v kanceláři září svíčky
neví kam s rukama dělá že hledá kapesník
který si schválně schoval
z pečiva od babičky zbyla krabice
prázdná...
Dnes večer se jí zeptá
má leukémii
čtyřicítku na krku
zoufale v ni doufá
nula
nula na konci světa
Marnotratná
až by se k ní lísali i psi
napudrovaná
aby se líbila i zrcadlu
pravdomluvná
že už jenom lže
sama sobě do kapsy
otevírá dveře
půlka života
a sama v ženském domově
ani nezastírá ubrusem skvrny
naléhal na ni roky
a tak se podvolila
Kapr na černo
a potom z procházky
jak tramvaj nejela
jdou kolem kostela
odkud zavání zatuchlá slova kazatele
o svátosti lásky
zázraku života
a svatbě v Káni galilejské
on o ni nestál
vtáhne ho dovnitř
on nikdy neklečel
tak jenom šeptá:
Mají to tady docela hezké
Pak jako kněz v kázání
podává číši vína kolem kuchyňského stolu
Pozveme Pána Boha na večeři?
Setkali se
a od té chvíle půjdou spolu


1976


Může být bůh kdekoliv-třeba i v kuchyni? Kouká mi do postele přes záclony? Není úchylný? Typické pubertální otázky, na něž se těžko odpovídá. Udivilo mě, že dosud nikoho nenapadlo založit církev pro autsajdry. To je jejich příběh. Love story z kanceláře. Dva lidé, kteří by dožili osaměle, krutě zklamáni životem, kdyby se neosmělili. Kdyby jako většina lidí jen tak přešli kolem pootevřených vrat kostelů, za nimiž problikávala tajemná, trochu vypočítavá, těžkým kadidlem podezřele provoněná naděje. Kdekoliv se sejdou dva nebo tři ve jménu mém, i já jsem prostřed nich… zpívalo se u nás ve Farského sboru.


Hlavnístránka