Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Tajná řeč těla
   Této noci
   III. perníková válka
   Ticho
   Tuláci s lepkavými vlasy
   Tvoje vlasy ne
   Tak znovu ona a ona

Tak znovu ona a ona


Tak znovu On a Ona?
Jak je to snadné!
Ačkoliv zvyk je zvyk
A nakonec - proč ne?


Obecní hlupáčci
nájemní milenci
víte o nich něco!?
Dávají tělo za tělo
prochází jimi proud dvacátého století


Jsou všude zbyteční a navíc
a my snímáme jejich viny
Něco je žene z místa na místo
jdou a neznají důvod
Je krásné jít s nimi
být navěky v prokletí
Je krásné být jimi
mít nečistý původ


Můj chléb je Tvé tělo
a víno má krev
Jezte a pijte z nás!
Vezměte kalich milosti
která se vylévá za vás


Hledali víru pro všechny
a nemohli ji najít
hledali Dům Štěstěny
propadali tisíci patry
oslovovali všechny ženy najednou
v pomníku své vlastní krásy
a zapomněli na jednu jedinou
která mezi nimi najednou schází


Chlebem jim bylo mé tělo
a vínem má krev
jedli a pili z něj
Obecní hlupáčci
nájemní milenci
Ježíš a farizej


1976


Světec bojuje se zbojníkem, tolerance s agresí. V Ježíšově příběhu je obojí. Toužil jsem napsat současné vyznání víry, plné rozporností doby. Fascinoval mě gospel s jeho vroucí oddaností. Jak vyskočit z bludných kruhů, sloužit něčemu, co mě přesahuje? Jak nestát v chóru přihlížejících, nekývat na znamení, nezůstat spoluviníkem? Dosazoval jsem si tělesnost mezi slova Bible. Četl jsem Jidášův příběh jako drama nenaplněné lásky, mileneckou pomstu. Ježíše nerozpoznali farizejové-strážci víry. Rozpoznám ho já? Toto je blasfémie neuskutečněného vztahu, zbožná úvaha na kacířské téma.


Hlavnístránka