Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Verze
   Vyzvání na cestu
   V maličkém městečku
   Velký dětský orloj - Noc
   Video 2000
   Vykopávka z Korintu
   Víra
   Vybraná slova
   Všechno je v pořádku
   Velký dětský orloj - Den
   V indexu dvacet let
   Ve chvíli smrti
   Vzlínání...
   Ve vlastní zemi nikdo není prorokem
   Velkej Mimoň
   Velká umělkyně
   Velké prostory
   Vojna a mír

Ve vlastní zemi nikdo není prorokem


Dávno zapomněl
jak jako chlapec chtěl napsat knihu
o pocitech samotné smrti
hledící do hrobu
jako student tam musel na brigádu
láhev rumu na jednoho nebožtíka
a padesátku bokem
když byla hlína zmrzlá
pak rychle pryč
oči jsou suché
to slzy tekou potokem
Lopata ryla memento mori do pomníků
smrtka kladla ruku na zarezlou kliku
vrátka do věčnosti skřípala
kniha vznikala jako pomněnky na úkor nebožtíků
Každý sám sobě Bohem a jiným otrokem
ve vlastní zemi nikdo není prorokem
Schraňoval v sobě tajemství zpovědníků
a cestou domů hledal dívky chladné jako z žuly
jako Michelangello zavalený kamením z lomu
sahal po dlátu - a jejich obrysy se rozplynuly
Oči jsou suché to slzy tekou potokem
ve vlastní zemi nikdo není prorokem
Mramorová socha mu stále modelem
a pak se stala jeho ženou
nechal se okouzlit
a zanechal ji okouzlenou
dala mu nejdřív jedno
a potom další děti
jednou mu to bylo jedno
a párkrát líto
učil se znovu dělit chleba pěti
Naše děti budou jednou takové jací jsme byli my
zbudou po nás až my tu nebudeme
a fantazie utopená strastmi
plynula po hladině let na lodi nazývané osudem
Ve vlastní zemi nikdo není prorokem
sám sobě Bohem a pro ostatní otrokem
A když stál sám nad hrobem
a svých let se dopočítal
tak Poezie přišla sama
a v ruce nesla knihu
byla ještě mokrá
on jako oslík na ni dýchal
aby jí předal teplo svého těla
A kniha vznešeně mlčela
jako embrya naložená v lihu


1974


Hlavnístránka