Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Žárovka samotky
   Zůstane to v rodině
   Za vším hledej ženu
   Zelené rukávy
   Zasloužilý učitel
   Zem voní dřevem
   Ze soboty na neděli
   Zezadu
   Zkušená žena
   Život je jinde
   Zenové variace
   Zavřít můžou - pustit musí!
   Zpaměti
   Země, ve které nic takového
nebude muset být

   Začouzené sklíčko
   Země peklo nebe voda oheň ráj

Zasloužilý učitel


Na maturitních večírcích nás protnou siločáry žití
bůh Inků je proti dvojce z mravů učiněné nic
Už nepliváme na průčelí úřadů- sháníme místo k živobytí
stíráme dlaní srdíčka z igelitů učebnic
Na maturitních večírcích poprvé pijí s námi
I on? Legendární zasloužilý učitel
Toužíval chodívat tajně se školačkami
ani jednu nahou nikdy neviděl
My měli všechno a všechny před sebou On nic a nikoho
U vytržení nad perníkovým srdcem s čokoládovou polevou
slzel: Do toho do toho! Mládí vpřed!
Ještě dneska to se mnou zkuste vydržet
Slíbil že napřesrok nebude tak zlý jako býval s námi
vděčný že jsme ho vyslechli a nebyl sám
Na odchodu zamával - dál už se bavte sami
klaněl se ve dveřích nám - budoucím hvězdám
Stačí prý znát sedm tajných čísel
mít sedm klíčů od sedmi bran
Dal nám ten první... Vem si ho studentíku
Běž!
Chodíme zadara do menzy na polívku
Jsme na Vé eš!
Zapíjíme dodnes poslední maturitní večírek
v krvi rozpuštěnou milenku rakovinu
Jakže to tenkrát náš učitel řek ?!
Ale co... jen nemít zítra kocovinu
Plaveme ve vlastní šťávě a krev je zatuchlá a líná
Dostáváme stejnou gáži a stejně přes hubu
Nudíme se na nudi pláži
další generace hozená přes palubu


1984


Hlavnístránka