Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Žárovka samotky
   Zůstane to v rodině
   Za vším hledej ženu
   Zelené rukávy
   Zasloužilý učitel
   Zem voní dřevem
   Ze soboty na neděli
   Zezadu
   Zkušená žena
   Život je jinde
   Zenové variace
   Zavřít můžou - pustit musí!
   Zpaměti
   Země, ve které nic takového
nebude muset být

   Začouzené sklíčko
   Země peklo nebe voda oheň ráj

Země, ve které nic takového
nebude muset být


Dráteníci slepují rozpadlé nádobí
básníci topí odlesky lásky ve víně
zklamaná zklamání náhodná setkání
rozléváme líně
sami sebe jako kola po hladině
stromy se k sobě ve větru naklání
jenom my ne
rozséváme nejistotu
abychom mohli v klidu žít
v Zemi ve které nic takového
nebude muset být
Neumíme odvolat co jsme kdysi způsobili
nejsme vůbec způsobilí abychom to pochopili
květina zašlých let uvadá
z pachuti ničeho vzniká nálada
vztahujeme k sobě ruce abychom vůbec mohli žít
v Zemi kde nic takového
nebude muset být
Je seznam způsobů na rozdávání díků
omytá mýdla s monogramem
vzorky dívčích kapesníků
účtenky těch kteří za nás kdysi milovali
seznamovací večírky na které nás nepozvali
nakonec jeden zůstává
aby ostatní mohli odejít
hledat Zemi ve které nic takového
nebude muset být
Užitá láska pro denní potřebu
dvojice blíženců a milování poslepu
posloupnost návyků pořadí zájemců
tržnice rozkoší výprodej lásek
které jiný odloží
je mnoho důvodů jak bez důvodu odejít
a jedna Země ve které nic takového
nebude muset být
Hledání věčnosti v omezenosti sebe
všeobecné dobrodružství
krádež soukromého nebe
dotazník milence a posudek znalce
poslední pukrle krok stranou
pád a konec tance
dočasné otázky věčného svědomí
touha být spolu a nutkání k lásce
o které se nikdy nikdo nedoví
zbývá pozdní naplnění
lítost a nutnost nakonec odejít
věčně hledat Zemi
ve které nic takového nebude muset být


1973


Potkal jsem na toulkách Itálií syna milionáře. Utekl na prázdniny z domova, s kytarou a stanem. Přezpívali jsme si v kempu pod olivami všechny své písničky, a slíbili si, že každý jednu z nich za toho druhého dodělá. Tohle je splněný slib. On žil v Itálii a toužil být v zemi, kde nic takového (jako v Itálii, v jeho rodině, v tomto světě, století? Co já vím…) nebude muset být. Když jsem jeho píseň zpíval, měli všichni dojem, že zpívám o nás. O Čechách, tomto světě, režimu, ve kterém se tak krásně hledá země, kde nic takového nebude muset být. Ten milionářský syn se mi ráno omluvil, že má nejen stan, ale i skútr.


Hlavnístránka