Písně Vladimíra Merty


A   B   C   D   E   F   G   CH   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   Z      


   Žárovka samotky
   Zůstane to v rodině
   Za vším hledej ženu
   Zelené rukávy
   Zasloužilý učitel
   Zem voní dřevem
   Ze soboty na neděli
   Zezadu
   Zkušená žena
   Život je jinde
   Zenové variace
   Zavřít můžou - pustit musí!
   Zpaměti
   Země, ve které nic takového
nebude muset být

   Začouzené sklíčko
   Země peklo nebe voda oheň ráj

Zůstane to v rodině


Ve své odlišnosti spojeni
v neslušném objetí opření o sebe zády
čteme si pozpátku své knihy života
vše zůstává v rodině mezi kamarády


Tvůj duch odpoutaný od mého těla
do chladu vesmíru duje své litanie
Nepochopený - chceš se ho naposledy zeptat
Jestli Bůh ještě v tobě žije
Odpoutáváme se od sebe
Kojenci - blíženci od jedné matky
Jako se boží syn vrací do nebe a ďábel do země
Každý půjdeme svou cestou
- ať je náš rozchod sladký krátký


Milujeme se vášnivě a něžně
vrůstáme do země trouchnivějící klády
Naše těla by se chtěla rozdělit
spojená navěky jako dvojčata zády


A když už ani nevíme s kým máme děti
za zády niagarské vodopády
rozejděme se s noblesou
Zlé ať zůstane v rodině
To dobré roznesou po světě kamarádi


A když už se musíme zabíjet
obráceni k sobě zase čelem - někdo nám musí krýt záda
Vesmír je jenom jeden
zbloudilá kulka hledá posledního kamaráda


Jsme terče na střelnici lásky
neklidné pohyblivé cíle
ach kdo z nás tuší kdy přijde jeho chvíle
Člověk je skromný článek pod čarou -
nekrolog na jednu stránku
Navždy společně spojeni společnou tísní
Je nás jako slov láska v písních
Společně počati já i ty máme na kahánku


Hlavnístránka