Stojí stínem zápolního světla
Jelen kdysi zubří lebka
Možná pod kamenem liščí zuby
Možná pařez když se stromem chlubí
Modrou hvězdou pozdě k ránu
Bílým tichem v porcelánu

Lomikámen spící u vrátek
Konví studnou nazpátek
Přes obrysy mlžných postav zvířecích
Potichu a po řeči
Na báni se kohout točí do tmy
Potom zpívá kostelními okny

Tady někde končí luční svět
A začíná klášterní zeď
A za ní zase další luční svět
A za ním zase další luční zeď