| Prolog života
Podívej se nahoru nad sebe
Slunce zaklonilo hlavu
Tím udělalo díry do nebe
Co vedou k jiným světům
Já tam stál
A kolem mě bez zájmu utichal den
Bez zájmu voněly kytky
A zavíraly se jen ze smutku
Protože kolem nich vítězil něžný svět
Co bylo předtím?
Co bylo potom?
A co je teď?
Kdyby každá hvězda stříbrná byla
Lidi by do nebe koukali
Pak by z něj černá smůla zbyla
Oni by si je strhali
Jenom výplatní páska
A kolik za to budu mít
Koukejte tahle je život
Nic ostatní nemusí být
Učte se děti
Jednou takhle budete žít vy
A co jsou kytky?
A co jsou ptáci?
A co je Slunce?
Nebrečte děti, když dostanete
za to, že zlobíte
Nebrečte děti, když dostanete
že se nerady učíte
Ale začněte brečet
Když přijde sváteční den
Kdy místo dárků
Dostanete k radosti peníze jen
Zavřete oči
A prosím vás, nenastavujte dlaň
To není radost
To není dárek
To je jen daň
|
